Retezat        30.6.-09.7.2006

Účastnici jsou  Jirka-Bobr, Jaruška, Oran, Piskoř, Fugas, Jaruška-Mučenka, Sam. Nejel jenom Ježek, kterému onemocněl pejsek.

Odjezd v pátek 30.6.2006 v 16:15 z Olomouce přes Brno,Bratislavu celé Maďarsko,příjezd do Oradei v sobotu 1.7.2006 v 8 h. Ve špinavém vestibulu a frontě kupujeme jízdenky  a jedeme směr Oradea – Arad, Arad – Deva, Deva – Ohaba Piatra hc.Vystupujeme na malé venkovské zastávce, je 17 h. Jdeme přes Salasu de sus, chytáme stopa, starou dodávku Mercedes.  Domlouváme se s řidičem na ceně, chtěl 70 Lei odmítáme a asi děláme chybu, je to asi normální taxa na chatu Cascada, 18 km. Šlapeme dál, do  Malaiesti (584m.n/m) začíná pršet. Nucsoarou (630m.n/m) procházíme v pláštěnkách, spíme za velkým obloukovým mostem u malého potůčku, prší a prší celou noc, mám všechno mokré. Spodem mi propíjí stan.

Neděle 2.7.2006  Po špatné noci, ráno nic moc. Sbalení jsme kolem 10 hod a stoupáme po štěrkové silnici na Cabana Carnic-Cascada (1005 m.n/m), z údolí stoupají mraky a vypadává drobný déšť. Po občerstvení na chatě stoupáme dál k vodopádům Cascada Lolarda. Podél cesty jsou spousty Náprstníků žlutých a vstavačů, typuju je na druh Prstnatec Fuchsův. Je 17 h, prší, stavíme stany a děláme večeři, spím ve stanu s Oranem a Piskořkou. V noci hučí vodopády a šumí déšť.

Pondělí 3.7.2006  Ráno je polojasno, fotíme vodopády, balíme, všechno je mokré, stoupáme dál po modré, kolem říčky samých vodopádů na Cabanu Pietrele (1480m.n/m).Počasí se umoudřilo a začalo svítit sluníčko.Z chaty Pietrele po modré stoupáme podél říčky Stamisoarei. Podél břehů žlutě svítí Kamzičníky a místy ještě Blatouchy, na stezce jsou lány Kýchavice bílé Lobelovy.Ve střední části údolí se vytvořilo jezero s vydatným přítokem a odtokem. Musíme buď brodit, nebo jezero obejít. Jirka a já obcházíme, ostatní brodí.Jaruška si chtěla usnadnit skok přes potok a hodila batoh na druhou stranu, břeh byl nakloněný a batoh se skutálel do potoka, naštěstí byl lov úspěšný, ale obsah je mokrý. Údolím dál stoupáme pod vrcholem Retezat do sedla Saua Retezatului (2251m.n/m), vrch sedla má ještě sněhové pole a je dost příkrý, lezeme proto vlevo bokem po skalkách. S batohem na zádech je to dost těžké. Oproti nám dolů slézají mladí rumuni a mají dost problémy, ale nakonec to zvládají. Oran s Piskořem byli o půl hodiny vpředu tak si Oran vyběhl na vrchol Vf.Retezatu. Ze sedla jdeme dál po žluté,  místy těžším terénem, pěšina má občas úzké římsy a výšvihy, docházíme do sedla Poarta Bucurei (2280m.n/m). Pak sestupujeme na tábořiště k Lacul Bucura (2041m.n/m), kde přicházíme v 20:30 hod. Rychle stavíme stany a vaříme, po poradě v hlavním stanu jdeme spát  skoro o půlnoci.

Úterý 4.7.2006 Ráno je bez mráčku v 10 hod vycházíme směr Vf Peleaga (2509m.n/m),táboře zůstává Fugas. Cesta vede po značce žlutý křížek,na nástup pod hřeben.Pod hřebenem zjišťuji, že jsem příliž unaven a bolí mne klouby,a tak to vzdávám.cestou zpět fotím a sleduji postup party až na vrchol. V táboře sušíme s  Fugasem věci a vaříme. Kolem 15 hod docházejí do tábora češi z vedlejšího stanu, jeden z nich má škaredě rozřezanou dlaň, zvrtl se mu kámen a chytl se ostré hrany.

Naštěstí je to zvěrolékař a má s sebou šití a kodejn. Kolem 16 hod dochází naši a Jarušku doktorku čeká operace. Příprava trvá dvě hodiny a operace taky dvě hodiny, 10 stehů  perfektně provedených. Večer porada v hl. stanu, zítra se vydáme na protější stranu do lesů Malého Retezatu a pak hřebenem Culme Slaveiu po žluté přes údolí na tábořiště „Ale“.

Středa 5.7.2006 V táboře zůstává Jaruška. Opětně vyrážíme v 10 hod, jsem jen po lehku.  Sestupujeme po modré na Pentenu Staveinului, pak po červeném křížku na chatu a tábořiště Elegii. A tu odmítám jít po neznačených cestách a zkratkama oranovkama. A tak stoupáme do sedla Saua Plaiul Mic (1879m.n/m.). Zde Oran rozkládá oheň ze suchého dřeva kosodřeviny a po výdatném foukání a 1 hodině konečně vaří bramborové knedlíky, protože mu už v táboře došel plyn. Začíná se mračít a v dálce bouří. Po červené pokračujeme dál, míjíme Vf. Papusa Custurii, a obcházímeVf .Custura, dál jdeme hřebenem Culme Papusa Custura.Přecházíme sedlo Saua Custurii (2205m.n/m.). Na Vf. Papusa Mica (2370m.n/m.) vystupujeme kolem 16 hod, pod vrcholem je jedno těžší místo s výšvihem. Z vrchu sestupují mladí Češi s batohy a je na některých vidět, že toho už mají asi dost. Z doliny stoupají  mraky a na hřebenu jako by rotovaly, naštěstí z nich nevypadává déšť. Pak z menšího sedla stoupáme na vrchol Vf. Papusa (2508m.n/m) tady vystupujeme v 17h. Svítí slunce na vedlejších kopcích jsou mraky stoupající z dolin, a tak fotíme co to jde. Plesa dole jsou neskutečně modrá. Sestupujeme do sedla Saua Elegii (2285m.n/m.) a stoupáme na nejvyšší vrchol Retezatu  Vf. Peleaga (2509m.n/m.) je 18h. Je polojasno, dokola jsou vidět samé vrcholky hor, fotíme. Pod vrcholem je z kamenů vytvořené velké kruhové závětří  s kamenným stolem. Sestup je kus hřebenem, pak sutí a sněhem, do tábora docházíme v 19h. Mám toho dost a měli jsme štěstí, že se udrželo počasí. Jaruška uvařila kotel dobré rajské polévky se všehochutí, Fugas tam vpasíroval zbytek knedlí, které Oran neuvařil na kleči.Večer je porada na zítřek, tentokrát bez kytary a zpěvu.

Čtvrtek 6.7.2006 Na snídani vaří Jaruška kotlík ovesné kaše z mléka od bači z doliny.Dala za 3 litry  5 Lei a plechovku piva, bohužel neumí smlouvat. Balíme tábor a po modré,  přes sedlo Curmatura Bucurei (2206m.n/m) sestupujeme na Cabana Gentiana (1670m.n/m).Cestou pozoruji horolezce, dvě dvojky nalezené do 3-4 pilíře Vf. Bucura II (2378m.n/m.), postupují celkem rychle. Chata Gentiana patří horolezcům -MONTAN CLUB máme možnost nahlédnout dovnitř, je to tam upravené a pěkné. Sestupujeme podél říčky Pietrele s množstvím vodopádů, v jednom se Oran, Jirka a Mučenka. koupou. Jdem po modrém trojúhelníku a vyhýbáme se chatě Pietrele. Od strany Retezatu jde bouřka a blýská se. Rychle sestupujeme až na chatu Carnic Cascada. Domlouváme s chatařem, rusky je to bývaly učitel ruštiny na gymnáziu, odvoz dodávkou za celkem 70 lei (660 Kč) do Ohaba Piatra 18 km. Cestou nás upozorňuje na zajímavá místa v kraji. Před velkým obloukovým mostem vesnice Nuscoary je značená odbočka ke starému hradu, který prý sloužil jako předloha Julesi Verneovi k jeho románu Tajemný hrad v Karpatech. Dále, před vesnicí Malaiesti ukazuje šipka na botanickou zvláštnost, na 20 ha lán divokých narcisů.Cestou nahoru jsme tyto lokality z neznalosti jazyka přehlédli. Ještě nám ukazuje kemp za zastávkou stanice Ohaba Patra. Louka za řekou  mu prý patří, jeho je i les za loukou, pěkný majeteček. Ale tábořiště je to bezva, výborně se spí.

Pátek 7.7.2006 Vlak jede v 9 h osobák v 11h přijíždíme do Devy, vlak má jet v 12:43 ale Jaruška zjišťuje u jednoho týpka, snad řidič, že by měl jet autobus v 15:30 až do Oradei, čekáme na něj, samozřejmě nejede, tak jedeme v 16:30 osobákem do Aradu, kde hned přestupujeme na další osobák. Místní se chovají ve vlaku jako čuňata, mladý muž klidně požírá semínka slunečnice a plevy plive na podlahu, potom si v pohodě  zapálí cigáro a dopíjené PET láhve bez problému vyhodí z okna vlaku.Ve 22:30 vystupujeme zastávku před Oradeou, zvaná Leš. Na nádraží teče minerálka a smrdí sirovodíkem, přesto někteří z nás dělají jakousi hygienu. Pod nádražíčkem spíme, v noci je horko a bzučí hejna komárů.

Sobota 8.7.2006 Nastupujeme na osobák v 06:30 ve vlaku máme menší incident s průvodčími. Nechtějí nám uznat včerejší jízdenku a tak doplácíme za jednu zastávku 4,50 lei tj. 40,-Kč.V Oradei  Jirka usmlouvává autobus agentury a za 5 lei nás odváží do 8 km vzdálených  termálů Baile Felix. Horká voda je bezva. Za 5 lei vstupného to stojí za to. Zpět se vracíme autobusem a tramvají u jedné zastávky nás přepadává parta pěti revizorů vše je ale ok, nevyplatí se jezdit načerno. Pří čekání na autobus jsme svědky přijíždějící svatby a v zápětí další a další, nakonec jich bylo asi jedenáct. Vedle baziliky je Muzeum, kde je oddávají. Je to příležitost i pro žebrající cikáňata. Ostatně žebrajících cikáňat jsme si užili ve všech větších městech, jejich typické dajtě, dajtě se stalo synonymem.

Cesta zpět je bez problémů. Do Olomouce dojíždíme  v neděli v 8 hod ráno.

                                                                                                                           -Sam-