Kolovandr Starých pedálů 2007 Pátek 15.června 2007 je 12,15 hod.
Cestou přes Bohumín trošičku bloudíme a zmatkujeme,ale nakonec nacházíme cestu na Chalupki.První občerstvení v restauraci Zlatý Jelen.A pak po 15 minutách jízdy silnicí I. tř. Chalupki-Bohumín přijíždíme k Pěchotnímu srubu MO5 „Na trati“.Překvapení však bylo dokonalé! Bunkr je, nebo byl zvláštní a jedinečný tím, že byl rozdělen na dvě části a spojen chodbou pod tratí. Trať je však přeložena o 40m vedle a nad bunrem povede část dálnice D47. Přesto se ve vnitřku pracovalo a Hanka vyžebrala prohlídku. A stála za to.Vyžebrám razítko a jedeme dál po zelené tur.značce, novou lávkou přes Odru do Antošovic. Pak asfaltkou do Šilhéřovic. Na náměstíčku další osvěžení a pak dál k Darkovičkám. Zastavuji se kousek od cesty u Pěch.srubu MO 18 „Obora“ je pěkně zachovalý a opravený,a smrdí po chemikáliích, proto že tam jézedáci v dobách nedávno minulých skladovali hnojiva na pole. A pak už dojíždím zbytek party,čekají před zavřeným bunkrem MO 19 “Alej“, je to muzeum, bohužel otevřeno bylo jen do 16,30. Tak se alespoň fotíme u „bojové techniky T 34“. Habous lozí po laufu a blbne jako v „Tankové brigádě“ a Hanku to opravdu zaujalo. Přejíždíme dál k srubu MO 20 „Orel“, kde je další bojová technika a dobré třešně.Pak sjíždíme do Hlučína a podél jezera přes kemp k vesnici Jilešovice. Tady k údivu objevujeme hospodu na kolech,čepují pívo, pečou placky a jiné vymoženosti. Rozhodnutí je rychlé, nalézt kemp, vykoupat se a hospůdka.Kemp nacházíme brzy, na odbočce z cesty Jilešovice-Kozmice za chatou na loučce. Po koupání, mimochodem Habous, Pepa a brácha si udělali nudapláž, neboť zapomněli plavky. Den jsme zakončili třemi Ostravary 12 a výbornýma bramborákama se zelím. Sobota 16.června. Noc v pohodě. Ráno nás budí vítr a rychle plující kupovitá oblačnost hrozící přeháňkama. Naštěstí nezapršelo celý den. Po snídani (libanonské placky se špekem a cibulí, sklidil jsem částečně úspěch!), vyrážíme- Kozmice, Jilešovice a pak na Háj ve Slezku, cestou svačíme třešně a pak zase třešně.A dojíždíme přes Háj ve Slezku do Smolkova . Pak odbočkou na Hrabáni. Na malé převody stoupáme na Smolkovský kopec, kóta 340. Tady je vybudovaná Pevnost Smolkov s jednotlivými objekty. Prohlídku konáme i s bicyklema a postupně nacházíme všechny objekty, krom vstupního objektu MO 41 Nad Valchou.Pevnost zatím slouží armádě ČR,jako sklad munice a u vstupního objektu není dobré se moc ukazovat. Pokračujeme dále, vyhýbáme se dosti frekventované cestě na Opavu a po cyklostezce objíždíme dědiny, nakonec to vzdáváme v Komárově u slepičárny, kde Habous prohlásil, že ho bolí prdel a má toho drcání dost, že asfalt je zlatý. Dáváme mu zapravdu.Tak zbytek cesty do Opavy dojíždíme po frekventce. Přes kanální poklopy projíždíme Opavou ke Stříbrnému jezeru kde má být dobrá restaurace a Pěchotní Srub O-18 Sádrovec.Žanek měl pravdu, když nás tam dovedl. Restaurace je pěkná a po bramborových knedlících s uzeným masem a červeným zelím za 76,- už o PS O-18 Sádrovec, nebyl valný zájem! Tak tedy jedeme déle na Milostovice. Cestou opět zákusek-třešně, o bunkry v poli- nezájem, slyším jen odpověď jó sou tam.Naštěstí v Milostovicích přebírám iniciativu a jedu po šipkách „BUNKR“ s tím, že je to můzeum a mělo by být otevřeno. Na kopci je opravdu PS O-26 Milostovice, ale zavřený. Bunkr je pěkný, udržovaný a dokonce osazený zvony. Po společném fotu vyrážíme, na Zlatníky, Stěbořice a před Stěbořicemi se zastavujeme v hospůdce „Starý pivovar“ na kofolu. Pak Nový Dvůr,Hlavnice,Bratříkovice, opět svačinka-třešně.A za Svobodnýma Heřmanicema stavíme u břidlicového dolu.Z jezera zrovna vylézají potápěči a na jejích rampě dovádí místní pubescenti. To však některým nevadí, aby se hned nevrhli do vln, jasně že na Adama. Dále pokračuje naše pouť polňačkama. Přes Pusté Drškovice, je to jen bývalé JZD obývané cigošama, ale tolik pěkných aut pohromadě, co tam stálo na dvoře, jsem dlouho neviděl.Hned mě napadlo, buď svatba,nebo velká přemísťovačka. Nevím, no moc se tam nejuchalo. Pak už dojíždíme na starý kemp v Jakartovických šifrech. Stany,oheň,večeře a posezení u ohně.Ve 3,40 nás budí békající srnci, jsou čtyři a předvádějí se opravdu parádně, spát se dá až po půl hodině. Neděle 18.června. Je krásné teplé ráno. Po úklidu kempu jedeme polňačkama do Jakartovic.Cestou Pepovi vlítne do špic taška s odpadkama, kterou veze ledabyle na řídítkách. Odnášejí to dvě špice, osmice a vyjevený Pepa. Technik výpravy Malý Sam, to však bez velkých okolků opravuje.Cesta už pak pokračuje bez problémů přes Jakartovice, Bohdanovice kde se Žanek snaží závodit do kopce s fešnou cyklistkou, lepším tempem a technikou jí dohání,ale nakonec sleduje jen její vzdalující se pozadí. Komentuje to slovy, něco jako, že je moc horko a tak. Těžce pak dosedá na lavečku u zavřené hospody, to ho asi vyřídilo víc. Projíždíme Hořejší Kunčice a po průjezdu kočičích hlav před Kružberkem, Hanka prohlásila že to bylo lepší než vibrátor.Před Svatoňovicema opět svačinka-třešně a pak doVítkova. Oběd na lavečce na náměstí a už to frčíme na Marienštain. Zastávka na kafe a pivko a údolím Nětčínského potoka do Lipné.Ale tady je malý zádrhel. V hospůdce a zároveň palírně je ukecaný hospodský a dává košt loňské úrody.Už toho bylo všeho dost, jedeme domů,v Hranicích jsme za půl hoďky, ještě tiskovka v Koze a doma jsem o půl desáté! V pátek jsme najeli 31 km, 2:55 hod v sedle V sobotu 68 km, 6:20 hod v sedle V neděli 65 km 6:11 hod v sedle Celkem 164,29 km, 15:36 hod v sedle.
Některé zapsané výroky: (Za Opavou) Co to tu je? To je buzerák pro psy.(Habous). Asi mi upadne přední náprava. (Žanek). Měl bych sežrat ty prášky, co jsem měl sežrat ráno - 16 hod.( Habous). Nějak se ve mně vzpříčily třešně, asi půjdou ven. (Sam). Ty letadla dělaj brajgl, ale lícou vysoko, tak bude pěkně. (Habous). Máte ještě žízeň? Ptá se nás servírka. Už né, když jsem zjistil, že ta kofola stojí 17 Kč, tak si ju šetřím. (Habous). (Na pastvině) Jak ty telata možou píť to teplý mlíko v takovým horku. (Žanek). To vše zapsal Velký Sam v.r.
|





Před nádražní budovou Hranice se sjíždí šest vyznavačů kolovandrů. Habous, Hanka, Pepa, Žanek, Malý Sam a Velký Sam. Hned na začátku se vyskytují malé NESROVNALOSTI-koupil jsem osm jízdenek,šly však bez problému vrátit a koupit šest - dostat se rychle na třetí nástupiště, když do výtahu se vejdou jen dvě kola - dostat se do oddělení pro kola, kde už kola jsou a ještě k tomu kočárek a to je proklatě dobrý výkon! Hodinová cesta do Nového Bohumína v 50st.Celsia se stálým šibováním bicyklama je jen pro šílence našeho typu. Během jízdy však Žanek vytahuje dva lahváče,prý aby mu nezteplaly,tak je bleskově žahneme. Okoupáni ve vlastním potu, mátožně vystupujeme v N.Bohumíně. O povzbuzení se však postarala Hanka,každý z přítomných dostal řízek s chlebem, tedy kromě průvodčího a nějakého nádražního somráka, který na mě divně vyvaloval oči, když se plížil okolo.